Albert Einstein

Albert Einstein, muž, kterého považuji za největšího ducha minulého století, napsal tato slova:

"Člověk je částí celku, kterému říkáme Vesmír, částí omezenou v prostoru a čase. Prožívá své já, své myšlenky a pocity jako něco odděleného od ostatních, což je jakousi optickou iluzí jeho vědomí. Tato iluze je pro nás jakýmsi vězením, které nás omezuje na naše osobní touhy a lásku k několika nejbližším lidem. Naším úkolem je osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme rozsah svého soucitu, aby zahrnoval všechny živé tvory a přírodu v celé její kráse."

Einstein nebyl pouhým vědcem; byl to hluboky metafyzik, který neměl příliš velkou úctu k ustáleným způsobům myšlení a jednání. Ve shora citovaném odstavci nám radí, abychom se osvobodili z našich klecí a uvědomili si, jak jsme spolu všichni navzájem spojeni, nejen vduchovním nebo astrálním smyslu, ale i ve smyslu materiálním.

Tak tu sedím a přemýšlím, zda jsem schopna dostatečného odstupu, abych viděla celou situaci. Zda jsem dostatečně odvážná a "osvícená", abych v denním životě reagovala na tuto výzvu, s níž se myšlenkově ztotožňuji. Každý den jsme atakování reklamou, která nám připomíná, jaké výrobky si koupit, jakým autem jezdit, jak o sebe pečovat, abychom byli úspěšní podle kritérií, vtloukaných nám od dětství do hlavy...a přitom...nikdo nepřipomíná, že každý člověk je božskou entitou, za jejíž materiální formou se skrývá inteligence. Že já, mé děti, partner, kolegové, sdílíme svá těla s Bohem (Universem). Nikde nikdo neučí, jak být nejlépe ve spojení s dokonalostí uvnitř našich těl ...jak zlepšit naše vzájemné vztahy. K blízkým, příbuzným, i k naprosto cizím lidem...jiných ras a etnik...Nikdo nemasíruje naše mozky, že se máme dívat na každého jako na součást tajemné, neviditelné síly, která je přítomná v nás všech. Chovat se k druhým jako k božským tvorům, kterými jsou. Natož jak vnímat sebe v kontextu celé živoucí planety a nekonečného vesmíru.